Naučte se sebou zacházet tak, jak jste vždycky toužili, aby zacházeli s vámi

Rozjela se mi docela slušná deprese

Neurotické sklony a dramatické změny nálad bych vystopovala až do dětství, kdy jsem si občas připadala jako to nejnešťastnější dítě na světě. Zvykla jsem si, že některé dny jsou černé od rána, ale je naděje, že to zase přejde.

Před dvěma lety (a před padesátkou), mě potkaly události, které mi hodně rozmlžily obraz toho, že bude líp. Naopak, bylo mi stále hůř a hůř, nemohla jsem pochopit, co se mi stalo, proč se mi to stalo a ani najít cestu jak dál. Rozjela se docela slušná deprese, kdy jsem nevěděla proč mám prožít další den. Plakal jsem, kdykoli jsem se octla sama, plakala jsem v dopravních prostředcích a měla pocit, že už mě nikdy nic pěkného nepotká. Sem tam spolkla prášek, abych přežila… To už jsem se začala lekat sama sebe. Nejhorší bylo, že se mi s nikým o mých pocitech nechtělo mluvit. Nedovedla jsem si představit, že bych šla k psychologovi a musela tam všechno to bolavé otevřít.

Začala jsem alespoň hledat informace na internetu. Shlédla pár dokumentů o depresích, zajímavé informace, ale nějak jiné, než jsem potřebovala. Pak přišel proklik na odkaz „Rituál přijetí“. Pro mě zjevení. Člověk, který přesně popisuje moje pocity a formuluje to, nad čím jsem přemýšlela. Začala jsem systematicky sledovat videa pana Havelky. Po shlédnutí asi dvacátého už bylo moje rozhodnutí jasné. Přihlásila jsem se na „Večerní povídání o terapii“. Musela jsem zjistit, zda ten terapeut je opravdu takový, jak se prezentuje ve svých videích.

Na návštěvě u pana Havelky jsme se tehdy sešly tři. Každá z nás chvíli hovořila o tom, co ji přivádí a pan Havelka dával informace o tom s čím může pomoci a co je mimo jeho kompetenci. Setkání u čaje bylo příjemné, neformální a hlavně pro mě důležitý poznatek — tohle je člověk, ke kterému chci jít do terapie.

Devět sezení v terapii během roku pak znamenalo zadat svojí „objednávku“, pozorně poslouchat, plnit domácí úkoly, ale hlavně drilem měnit svoje vzorce chování a reakcí. Dostalo se mi k tomu laskavé podpory a pomoci k objevení bohatství svého vnitřního světa. Seznámila jsem se se svou holčičkou a učím se jí naslouchat, aby nemusela být tam kde nechce a mohla už konečně projevit svoje přání. Se svou vílou Melancholií čteme verše a pláčeme u nich. Vzpomínám i na duši která mi způsobovala pocit tísně.

Podařilo se mi s láskou přijmout uplakanou holčičku, kterou před tím neměl nikdo rád. Věci i lidé kolem mě se začali měnit…

Ivana Hálková (4. 4. 2015)  
iffan@seznam.cz  

 

Zkušenosti klientů aneb
ověřitelné výsledky:

» Zkušenosti dalších klientů

Napsali o terapii:

„Poznala jsem zblízka několik Honzových klientek a mohu dosvědčit, že Honza odvádí velmi dobrou práci. Jeho terapii rozhodně doporučuji.“
Míla Lukášová, terapeutka

„Honzova terapie i reakce klientů na mě dělají velmi dobrý dojem. Líbí se mi i pokora, s jakou Honza píše o své práci. Znám Honzu řadu let a jeho terapii doporučuji.“
Petr Velechovský, Modrá alfa